Mezinárodní záležitosti
Otázky bezpečnosti potravin jsou často globálními otázkami. Mezinárodní obchod, cestování, migrace, či dokonce změna klimatu mohou mít dopad na regulaci bezpečnosti potravin na místní, vnitrostátní a regionální úrovni.
Úřad EFSA navázal úzké pracovní kontakty s potravinářskými agenturami v různých částech světa a s mezinárodními organizacemi.
Mezinárodní organizace
Úřad EFSA podporuje Evropskou unii v jejích mezinárodních závazcích tím, že poskytuje vědecké a technické poradenství pro činnosti související s normami Codex Alimentarius Organizace spojených národů.
- Součástí toho jsou vazby na odborné výbory Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO) a kontakty se třetími zeměmi mimo EU.
- Na žádost Evropské komise o podporu se odborníci EFSA účastní zasedání organizovaných Komisí pro Codex Alimentarius. Jedná se o orgán zřízený v rámci Společného programu FAO/WHO pro potravinové normy, jehož úkolem je vypracovávat potravinové normy, pokyny, kodexy praxe a související texty. Úřad EFSA přispěl k různým důležitým jednáním, například o zásadách analýzy rizik a o biotechnologiích.
- Spolupracujeme také s mezinárodními organizacemi odpovědnými za poskytování vědeckého poradenství nebo stanovování mezinárodních norem. Mezi tyto organizace patří FAO, WHO, Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin, Evropská a středozemní organizace ochrany rostlin, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světová organizace pro zdraví zvířat.
Třetí země
Úřad EFSA pokračuje v budování vztahů se svými protějšky ve světě.
- Někdy se tak děje prostřednictvím formálních dohod s regulačními agenturami, které mají mandát k posuzování rizik, jako například v Austrálii, Kanadě, Japonsku, na Novém Zélandu a v USA.
- Spolupráce s protějšky z mnoha dalších zemí (včetně Brazílie, Chile, Číny, Hongkongu, Koreje, Malajsie, Singapuru, Thajska a Tchaj-wanu) se rozvíjí výměnou zkušeností, pracovních programů a názorů v oblasti hodnocení rizik pro bezpečnost potravin.
Rozšíření EU
Před vstupem do EU musí žadatelský stát splnit určité požadavky. Otázky bezpečnosti potravin hrají při přístupových jednáních důležitou úlohu.
- Úřad EFSA spolupracuje se zeměmi procesu rozšíření EU od roku 2005. V současné době jsou kandidátskými zeměmi: Černá Hora, Republika Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Albánie. Bosna a Hercegovina a Kosovo* mají status potenciálních kandidátů.
- Mezi úřadem EFSA a orgány pro bezpečnost potravin v těchto zemích existují rozsáhlé kontakty v rámci předvstupních programů úřadu EFSA financovaných z nástroje předvstupní pomoci (NPP). Programy se zaměřují na zvýšení připravenosti vnitrostátních orgánů na jejich možnou budoucí spolupráci s úřadem EFSA jako plnoprávných členů EU.
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Dokumenty
- Prováděné činnosti v rámci předvstupního programu úřadu EFSA na období 2017–2019
- Prováděné činnosti v rámci předvstupního programu úřadu EFSA na období 2015–2017
- Nástroj předvstupní pomoci
- Prováděné činnosti v rámci předvstupního programu úřadu EFSA na období 2011–2014
- Zprávy o předvstupních programech
- Profily kandidátských zemí
- Potenciální kandidátské země
Sousedství EU
Bezpečnost potravin je důležitým prvkem evropské politiky sousedství (EPS) EU. EU spolupracuje se svými jižními a východními sousedy prostřednictvím EPS s cílem dosáhnout co nejužšího politického přidružení a co největší míry hospodářské integrace.
- Informovanost sousedních zemí o předpisech a postupech EU týkajících se bezpečnosti spotřebitelů, včetně reakce na potravinové krize, a volného pohybu potravin/krmiv má zásadní význam pro ochranu spotřebitelů a zároveň pro podporu regionálního obchodu. Vyžadují informace o úřadu EFSA, hodnocení a sdělování rizik a o evropském systému bezpečnosti potravin, aby své systémy co nejvíce sladily s evropskými systémy.
- Úřad EFSA zahájil spolupráci se sousedními zeměmi EU prostřednictvím programu financovaného z evropského nástroje sousedství a partnerství v únoru 2014. Prostřednictvím tohoto programu aktivně usiluje o větší začlenění těchto zemí do své práce: Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Moldavsko, Palestina**, Tunisko a Ukrajina.
** Toto označení nelze vykládat jako uznání Palestinského státu a nejsou jím dotčeny postoje jednotlivých členských států k této problematice.